Keď smrť nie je nič pre vás...

20. června 2010 v 21:56 | April^^ |  Píšem dažďovými kvapkami...
Avatar2 dance in rain
Keď som zbadala na Srdci blogu tému Smrť, myslela som si že sa nezúčastním. Veď čo môžem mať ja spoločné so smrťou? Mám len štrnásť rokov, smrť je ešte ďaleko. No potom som sa zamyslela. Dospela som k záveru že niekto, kto je tam hore, nechce aby som zomrela. A ako som na to prišla? 
Spomenula som si na pár okamihov z môjho (zatiaľ krátkeho) života. Spomínam si na tri okamihy, v ktorých to nevyzeralo ružovo.
Prvý krát som mohla umrieť už ako druháčka. Akurát som išla zo školy. Bola som, tak ako každé iné dieťa, veľmi hravá. Nechcelo sa mi čakať na brata, tak som išla domov sama. Vyšla som na cestu- a samozrejme som sa nepozrela, či ide auto. Zrazu som len počula trúbenie. Videla som, ako sa blíži, ale nevedela som sa pohnúť. A zrazu- neviem ako- sa tam objavil brat a stiahol ma z cesty.
Druhý krát som bola asi v štvrtej triede. Už som chodila do školy do hlavného mesta. Utekala som na autobus, už som nestíhala. Prebiehala som cez dlhú výjazdovú cestu pre autobusy. Zasa som sa nepozrela, či ide auto- keďže autá tadiaľ mali zakázané jazdiť. Ale jedno tadiaľ šlo. Už bolo len pár metrov odo mňa. Počula som škrípanie bŕzd. To auto zastalo ani nie pol metra predo mnou. 
Tretí krát sa to stalo asi v šiestej triede. Pamätám si to celkom jasne a bolo to asi to najčudnejšie. Akurát som vystupovala z električky. Vystúpila som z posledných dvier, takže som ju obišla zozadu. Nevidela som, či ide nejaká električka z druhej strany- ale kašľala som na to. Veď to bola šanca jedna k miliónu, že by akurát vtedy nejaká išla. Rozhodne som sa vybrala na druhú stranu. Zrazu ma len niekto stiahol z koľajníc- niekto, kto tam pred pár sekundami nestál. Teda- aspoň ja som si ho nevšimla. Len som vedela že v električke nebol a že na zastávke nečakal. A asi sekundu po tom ako mnou trhol dozadu predo mnou prešla električka. Zostala som tam stáť. Chvíľu mi trvalo, kým som si uvedomila čo sa stalo. Otočila som sa, ale ten čo ma zachránil bol už ďaleko. Odišiel.

Možno vám tieto príhody nepripadajú niečím zaujímavé. Ale pre mňa sú zvláštne. Lebo práve pri takýchto obyčajných veciach, ktoré sa stávajú každý deň... už zomrelo pár ľudí. Čo pár- veľa ľudí. Tak prečo nie ja?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Socks Monster Socks Monster | Web | 20. června 2010 v 22:18 | Reagovat

Táto téma ma vždy mrazila ale aj zaujala.. o smrti sa dá diskutovať celé hodiny a nie si jediná ktorej sa stali tieto príhody. Raz keď bola zima, išla som so sestrou po snehom a ľadom pokrytom chodníku a rýchlo sme chceli prebehnúť cez prechod. Tesne pred tým než som sa vyhupla na druhú stranu, pošmykla som sa a BUM!, ležala som na zamrznutom asfalte, čiapka mi spadla z hlavy a vlasy mi rozfúkal vietor. Neďaleko pri mojej hlave som videla dve obrovské kolesá od auta ktoré ma takmer zrazilo.. pfúú.. a raz na mňa takmer spadla obrovská mahagónová skriňa, mohla ma kľudne rozčapiť, ale ešte som stihla uhnúť.. ale, aká pekná(čistá irónia) téma...

2 verIZA verIZA | Web | 21. června 2010 v 10:07 | Reagovat

Me se teda nikdy nestalo, ze by me mohlo zajet auto, ale parkrat se stalo, ze mi mohlo zajet nektereho psa. Nastesti to vzdy bylo kolem prechodu a ve meste, takze jeli jakz takz pomalu, ze stihly zabrzdit...
Ale stavali (a stale stavaji) se mi jine veci. V nemocnici sme byli minimalne jednou za mesic. Pak se na moje rodice divali doktori trochu zvlastne. Ale, nikdy sem nebyla v ohrozeni zivota... myslim.

3 Andie* Andie* | Web | 21. června 2010 v 20:24 | Reagovat

Nikdy ma nenapadlo, že pri takých okamihoch keď som vlastne mohla zomrieť, som tu lebo ma pán Boh pravdepodobne tam hore nechce. Mám zopár skúsenosti, keď som mohla zomrieť. Raz som tiež takmer vbehla pod auto. A potom som mala cystu na vaječníku a mohla mi puknúť a to by tiež no. Inak už neviem, že či sa mi stalo niečo čo by som mala blízko k smrti. Hm. Nechce sa mi na také veci spomínať. Ale to posledné je čudné, veľmi čudné. Ja hcodím do školy električkou každé ráno takto. Vždy sa pozerám. Raz som sa už zľakla.

4 Charlie Charlie | Web | 24. června 2010 v 14:10 | Reagovat

Mne stále napádajú chvíle kedy môžem zomrieť, voľakedy ma to dosť obmedzovalo, lebo som sa veľmi bála čo i len vykročiť z domu, ale potom som niečo zistila, a je to lepšie, myslím si :)
A tieto príbehy sa mi určite nezdajú nezaujímavé. Osud je jedna z najzaujímavejších vecí na svete, predsa :)

5 *blAzonRy*o_o *blAzonRy*o_o | Web | 24. června 2010 v 18:40 | Reagovat

pěkné :-)

6 of-happiness of-happiness | Web | 24. června 2010 v 21:31 | Reagovat

Mně se to nikdy nestalo, v tomhle jsem opatrná. Výdycky mi mamča ťukala do hlavy hlavně se koukni na všechny strany raději víckrát než, aby se ti něco stalo. Dávám si fakt pozor :D

7 -K- -K- | Web | 25. června 2010 v 16:32 | Reagovat

Přesně tak. Vždycky si říkám, že já tu ještě budu dlouho... Vždyť jsem mladá - proč bych umírala? Ale nikdo nikdy nemůže vědět, kdy přijde řada na něj. A i já jsem měla pár takých okamžiků... A myslím, že jich ještě dist mít budu...

8 Jojo Jojo | Web | 3. srpna 2010 v 21:12 | Reagovat

Proč ty, proč já? Ano, stane se spousty takových příhod a spousty lidí se z nich zachrání. Ale něktečí také ne. Třeba řed týdnem na kamarádku, který byla se skautem v Litvě spadl dům, pod který se schovali před bouřkou. Má roztříštěnou pánev, zlomené žebro, které jí prorazilo plíce, takže dlouho nemohla ani sama dýchat, strašné rány na zádech a asi ještě něco s páteří. Ale přežila to a za pár dní jí snad už převezou, nebo spíše přeletí nějakým speciálním letadlem s operačním sálem do Prahy. V nemocnici se pěkných pár měsíců však poleží. A její sestra, který je patnáct má naštětsí jen dva zlomené obratle, ale dva měsíce nebude moc chodit ani se skoro posadit, jen ležet na břiše a ležet. To vše teď - uprostřed prázdnin - když jsem s nima za tejden měla jet na dovolenou. :(

9 Lilly Lilly | E-mail | Web | 12. června 2012 v 20:19 | Reagovat

Veľmi pekne napísané :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama